﻿&editionNumber=50
&editionVolume=3564

&centralHeader="POLE OHNĚ: SPOJENECKÉ BOMBARDOVÁNÍ ŘÍŠE SÍLÍ"

&mainArticleHeader="OPERACE CROSSBOW NIČÍ STANOVIŠTĚ ZBRANÍ V"

&mainArticleText="Od konce dubna jsou na pokyn Dwighta Eisenhowera a na žádost britského válečného kabinetu hlavními cíli spojenecké bombardovací kampaně v západní Evropě odpalovací zařízení V-2 a „lyžařská“ stanoviště V-1. Už počátkem roku 1943 odhalil spojenecký průzkum v severní Francii desítky neobvyklých staveb. Někteří odborníci je považovali za návnadu pro bombardéry, jiní dospěli k závěru, že musejí být zničeny. Útoky se neomezují na odpalovací místa, ale míří i na sklady a další zařízení potřebná pro provoz těchto zbraní.
Velitel amerických strategických leteckých sil v Evropě Carl Spaatz si stěžoval, že Crossbow odvádí prostředky od podle něj důležitějšího ničení Luftwaffe a německé logistiky. Po debatách dostal rozkaz zachovat současnou prioritu, ale pokud jsou cíle zbraní V dostatečně „obslouženy“, smí útočit na letecký průmysl, ropu, výrobu kuličkových ložisek a další továrny. To pomáhá morálce letců, kteří při hlubokých náletech nad nepřátelským územím utrpěli těžké ztráty. V červenci a srpnu připadla na stanoviště zbraní V čtvrtina celkové tonáže pum kombinované bombardovací ofenzivy. Vzhledem k malému počtu těchto cílů jde o mimořádný podíl a ukazuje, jak vysokou prioritu Spojenci zbraním V přikládají kvůli jejich útokům na civilní obyvatelstvo západní Evropy.
Němci často dokážou odpalovací stanoviště obnovit jen několik hodin po bombardování. Jejich ženisté zbraně rychle přesouvají a znovu uvádějí do provozu; když je jedno místo zničeno, během několika dnů může vzniknout jiné ani ne kilometr daleko.
Dokud není konec války na dohled, zůstává likvidace německé schopnosti vést válku na velkou vzdálenost zásadní. Ještě znepokojivější je otázka, co mohou Němci připravovat pro okamžik, kdy Spojenci masově překročí Rýn. Mezi vojáky kolují zvěsti o „megapumě“ určené proti velkému soustředění spojeneckých sil a příběhy o „vlkodlacích“ pohybujících se ulicemi francouzských a německých měst."

&secondaryArticleHeader="V-2: STUDENÝ LISTOPADOVÝ DÉŠŤ"

&secondaryArticleText="Britská vláda 10. listopadu zrušila zákaz informovat o raketových útocích poté, co premiér Churchill oznámil parlamentu, že britská města jsou napadána raketami „posledních několik týdnů“. Ve skutečnosti začaly německé útoky V-2 už 8. září, tedy více než dva měsíce před Churchillovým prohlášením.
Ve stejný den zasáhla V-2 Goulson Street ve Stepney v Londýně, zabila 19 lidí, 97 těžce a 323 lehce zranila. Od té doby došlo mimo jiné k těmto zásahům:
11. listopadu – V-2 zasáhla v 18:30 Shooters Hill v Londýně a zabila 24 lidí.
12. listopadu – V-2 zasáhla plynárnu Bromley Gas Works ve West Hamu.
16. listopadu – střela dopadla na Collier Row v Romfordu v Essexu; 12 mrtvých a 32 zraněných.
19. listopadu – V-2 zasáhla ve 21:15 parkoviště na Southborough Lane v Bromley naproti plné hospodě; 23 mrtvých a 63 zraněných.
22. listopadu – raketa zasáhla Totty Street v Bethnal Green; 23 mrtvých a 44 zraněných.
24. listopadu – V-2 zasáhla McCullum Road v Poplaru; 18 mrtvých a 53 zraněných.
25. listopadu – V-2 dopadla kolem 11:15 v Holbornu; šest lidí zahynulo a 292 bylo zraněno. Druhá V-2 dopadla naproti obchodnímu domu Woolworths v Deptfordu, zničila obchod i okolní budovy, zabila 160 lidí a dalších 199 zranila, mnohé těžce.
26. listopadu – V-2 zasáhla Woolworths na New Cross High Street v Londýně a zabila 168 lidí. Předpokládá se také, že od 26. listopadu začaly V-1 a V-2 cílit na spojenecké síly v belgických Antverpách."

&fakeArticle1Header="PLUKOVNÍK ZEMKE, DRUHÉ ESO ZÁPADNÍ FRONTY, PADL DO NĚMECKÉHO ZAJETÍ"

&fakeArticle2Header="AMERICKÉ LODĚ POTOPILY JAPONSKOU PONORKU I-37 U ULITHI"